P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
25.05.2017 - 06:49 CET Přihlášení uživatele

Kutná Hora

Tisk Řadit podle data vložení sestupně Řadit podle data vložení vzestupně Řadit podle nadpisu sestupně Řadit podle nadpisu vzestupně Zpět
Zobraz / Skyj

O Kutné Hoře

Přibližně 70 km východně od Prahy, hlavního města České republiky, se rozkládá město Kutná Hora, jehož historické jádro představuje architektonický skvost evropského významu.
 
Historie Kutné Hory je nerozlučně spjata s těžbou a zpracováním stříbra. Ve 2. polovině 13. století se původně hornická osada, ležící při bohatých nalezištích stříbrných rud na vyvýšenině nad říčkou Vrchlicí, rychle přeměnila na královské město, které svým bohatstvím konkurovalo Praze na poli nejen hospodářském, ale i politickém a kulturním. Díky výnosům z mimořádně bohaté těžby byl český král jedním z nejbohatších panovníků tehdejší Evropy. Tato sláva přetrvávala s mírnými přestávkami až do 16. století, kdy se rudná ložiska postupně vyčerpávala a těžba se přestěhovala na blízký vrch Kaňk. Definitivní konec přinesl rok 1727, kdy byla definitivně zrušena zdejšíkrálovská mincovna.
 
V Kutné Hoře se narodilo také mnoho významných osobností kulturního a společenského života. Mezi nejznámější rodáky patří dramatik a novinář J. K. Tyl, renesanční básník Mikuláš Dačický z Heslova, či světoznámý archeolog a historik J. E. Vocel. Během svého života zde pobýval J. Vrchlický a K. H. Borovský.
 
V současné době již není město tak významné, jako bývalo v dobách svého největšího rozkvětu, přesto ale, díky souboru více než třech stovek chráněných památkových objektů středověké a barokní architektury, představuje malebný kout ve středu Evropy, který se často stává zastavením mnoha návštěvníků z celého světa. V prosinci 1995 bylo historické jádro města, spolu s chrámem Sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví lidstva UNESCO.
 
 
Historie Kutné Hory
 
Historie Kutné Hory je nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud. Zdejší důlní revír oplývající nevšedním bohatstvím se postupně stal jedním z největších zdrojů stříbra středověké Evropy. Již koncem 13. století poskytovala Kutná Hora zhruba jednu třetinu evropské produkce tohoto kovu. Posléze se stává střediskem ražby tzv. pražských grošů, které patřily k nejsilnějším evropským měnám.
Díky svému bohatství představovala Kutná Hora druhé nejvýznamnější město českého království. Hlavnímu městu Praze konkurovala nejen na poli hospodářském a politickém, ale i kulturním.
Známé počátky systematického dolování místních ložisek stříbrných rud spadají do druhé poloviny 13.století. Avšak již v 10. století byly raženy na nedalekém hradišti Malíně - významném sídle rodu Slavníkovců - stříbrné mince zvané denáry. Je proto velmi pravděpodobné, že surovinovou základnou pro tuto ražbu byly povrchové partie ložisek stříbrných rud ležících v blízkostí hradiště.
Roku 1142 byl založen v blízkém Sedlci cisterciácký klášter, první tohoto řádu v Čechách. Jeho zakladatelem se stal Miroslav z Cimburka - šlechtic z okruhu knížete Vladislava II. Řádoví bratři, kteří sem přišli, pocházeli z opatství Valdsassen v Horní Falci a není vyloučeno, že již tehdy měli zprávy o zdejším výskytu stříbra. Nasvědčuje tomu nejen okolnost, že klášter pocházel z tzv. morimonské linie klášterů věnujících se důlnímu podnikání, ale také to, že cisterciácký řád proslulý svým kolonizačním úsilím založil svůj klášter na již kultivovaném území.
Někdy kolem roku 1260 byla na území sedleckého kláštera ložiska stříbrných rud skutečně objevena. Tehdy se již stříbro těžilo v Jihlavě (od r. 1230).
K objevu kutnohorského stříbra se váže legenda o mnichu Antoňovi, který pracoval na klášterní vinici. Když si na chvíli po těžké práci zdříml, vyrostly mu u hlavy tři stříbrné pruty. Mnich místo označil kutnou a nález oznámil v klášteře.
Na konci vlády Přemysla Otakara II. (1253 - 1278) vznikl název původní hornické osady Cuthna antiqua - Stará Kutna. Kolem roku 1290 dochází k legendárnímu 'sběhu lidí ke Kutně'. Stalo se to, co mnohokráte v lidské historii vypukla 'zlatá horečka' se všemi svými neřestmi. Výstavba probíhala chaoticky a mezi náhodně uskupenými, zprvu dřevěnými domy s krčmami, lázněmi, chlebnými a masnými krámy dýmaly hutě a probíhal provoz na šachtách. Z původní hornické osady vyrůstalo bohaté královské město opatřené četnými výsadami.
Kolem roku 1300 za vlády krále Václava II. bylo vydáno královské horní právo, na svou dobu moderní zákoník, dávající základy veškerému důlnímu podnikání. Podle tohoto práva disponoval král volně s nerostnými surovinami na libovolném pozemku, povoloval prostřednictvím úřadů zakládání důlních děl, vykonával pomocí svých úředníků dozor nad těžbou a zajišťoval svůj podíl z dolování, tzv. urburu. Spolu s vydáním královského horního práva byla provedena i mincovní reforma. Král Václav II. se rozhodl zavést jednotnou minci v celém království a odstranit tak dosud panující nejednot­nost v užívání peněz. Proto byly všechny městské mincovny soustředěny do mincovny centrální, pracující ve Vlašském dvoře. Kutná Hora se stala zdrojem ekonomické moci českých panovníků a byla po Praze největším a nejvýznamnějším městem českého státu.
Přerod hornické osady v město uspíšilo i zbudování zprvu provizorních hradeb postavených především na ochranu dolů při vpádu římského krále Albrechta II, který se jich chtěl během svých dvou tažení proti českému králi Václavu II. v roce 1304 a 1307 násilím zmocnit.
Prudký vzestup moci města byl doprovázen budováním výstavných kostelů a sídel převážně německého městského patriciátu. Do jeho rukou se pozvolna přesunuje i královská správa. Kutnohorští horní podnikatelé závratně rychle bohatli a brzy se majetkem vyrovnávali i zemským pánům.
I když počátkem 15. století těžba stříbrných rud značně poklesla, neztrácí město svůj hospodářský a politický význam. Vlašský dvůr se stává častým místem pobytu českého krále Václava IV, jenž sídlil v nově zbudovaném paláci, a tedy i dějištěm důležitých politických událostí. Odtud vzešel tzv. Kutnohorský dekret upravující zastoupení tzv. universitních národů na pražské Karlově universitě ve prospěch Čechů, či královský příkaz poddaným k neposlušnosti k papeži Řehořovi XII. za papežského schizmatu. Během pohnuté vlády výše zmíněného krále se jeho bratru, uherskému králi Zikmundovi podařilo oblehnout město, získat obrovité výpalné a vyrabovat Václavovu pokladnu.
Počátkem 15. století vstupuje Kutná Hora zvolna do válečných událostí husitské revoluce. Stala se svědkem krutého zápasu katolické strany reprezentované německým patriciátem s husitstvím, doprovázeným nemilosrdným vražděním na obou stranách. Na dva tisíce příznivců husitství bylo svrženo do kutnohorských šachet. Město bylo dvakrát vypáleno - v roce 1422 ustupujícím králem Zikmundem, který se tak snažil zabránit husitům ve využívání nerostného bohatství a o dva roky později husitskými vojsky Jana Žižky.
Provoz mincovny byl přerušen a mnoho dolů bylo zatopeno a zavaleno. Báňskou činnost ochromila nejen destrukce šachet, ale i úprk části bohatého německého obyvatelstva. To bylo nahrazováno nově příchozím obyvatelstvem českým.
S nesmírnými potížemi se podařilo obnovit dolování, jehož těžiště se přesunulo z vnitřního města na nová ložiska. Město se opět stává dějištěm politických událostí celostátního významu a hospodářskou oporou českého království.
V roce 1448 byl na sněmu ve Vlašském dvoře přijat za zemského správce pozdější utrakvistický král Jiří Poděbradský a v roce 1471 se zde dokonce uskutečnila volba českého krále. Stal se jím nejstarší syn polského krále Kazimíra Vladislav Jagellonský.
V době vlády Jagellonců (1471 - 1526) se česká kultura vymanila z izolace, do níž byla uvržena za husitských bouří. Ve městě vyrůstají honosné pozdně gotické stavby. Po dlouhé přestávce zaviněné husitskými válkami znovu pokračuje stavba chrámu sv. Barbory. Podnes se zachovalo patricijské sídlo zvané Kamenný dům i vzácná polygonální kašna. Do města začíná zvolna pronikat renesance. To vše je podmíněno úspěšným dolováním. Avšak rudní žíly směřují stále do větších a větších hloubek a s tehdejší technikou je není možné sledovat.
V polovině 16. století zachvacuje kutnohorský revír úpadek. Končí i těžba na dole Oslu, který je v té době nejhlubším dolem na světě (600m).
Další ránu kutnohorskému dolování zasadila na přelomu 16. a 17. století zvýšená produkce stříbra v Německu a obrovitý příliv stříbra z Ameriky. Krize je dovršena třicetiletou válkou, po které Kutná Hora ztrácí ráz hornického města. Ještě během války, v roce 1626, přichází do města jezuitský řád a během jeho působení k rekatolizaci obyvatelstva zde za vedení vynikajících architektů vyrůstají významné barokní stavby. Kutná Hora se však nezadržitelně mění v provinciální městečko. Pokusy o obnovení intenzívní hornické činnosti byly prováděny i v dalších stoletích - vesměs neúspěšně.
Počátkem II. světové války zahájila německá okupační správa těžbu olověných a zinkových rud, ve které se pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední kutnohorský důl uzavřen.
Sláva Kutné Hory vyplývající z těžby stříbrných rud již dávno pominula. Dodnes si však město uchovalo mnohá zákoutí, středověké uličky i řadu význačných stavebních a uměleckých památek. To vše podbarveno bohatou historií vytváří neopakovatelný kolorit, pro který se město stává cílem domácích i zahraničních návštěvníků.
 
 
Kutná Hora v datech
 
1142 - Příchod cisterciáků
1260 - Dolování stříbra
1289 - První výskyt názvu Kutná Hora
1300 - Vydání horního zákoníku
1304 - Útok císaře Albrechta Habsburského
1307 - Nové hradby
1330 - První kostel (chrám sv. Jakuba)
1365 - První městská pečě
1388 - Zahájení výstavby chrámu sv. Barbory
1409 - Dekret kutnohorský
1448 - Jednota poděbradská
1454 - Návrat cisterciáků do Sedleckého klá tera
1462 - Zřízen úřad nejvy ího mincmistra království českého
1468 - Obnova městské rady
1469 - Znovuobnovení ra by Pra ského gro e
1471 - Zvolení českého krále Vladislava Jagelonského
1485 - Přijetí nábo enského míru
1494 - Hornické nepokoje
1496 - Stávka havířů
1546 - Zastavení tě by v oselském pásmu
1547 - Konec ra by pra ského gro e
1626 - Příchod jezuitů
1712 - Zalo en řád Vor ilek
1727 - Zru ení mincovny
1770 - Po ár města
1773 - Zru ení řádu jezuitů
1783 - Zru ení cisterciáckého klá teru v Sedlci
1844 - První, ručně vyrobené, cigarety
1877 - Muzeum (Archeologický sbor Vocel)
1995 - Zápis města do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO